Část dlužníků v exekuci opět získá šanci splatit závazky bez úroků či penále
Část dlužníků v exekuci znovu dostane šanci splatit vymáhané peněžité závazky bez úroků nebo penále. Předpokládá to zákon, který podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Opakování takzvaného milostivého léta bude trvat tři měsíce od září. Umožní lidem zbavit se vymáhaných dluhů u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Exekutorská komora se k opakování milostivého léta staví rezervovaně. Exekucí byly ke konci loňského roku víc než čtyři miliony.
Předloha se týká exekucí, které začaly před loňským 28. říjnem. Skončit by mohly exekuce na dluh u samospráv, úřadů, státních fondů, škol, městských či státních a polostátních firem, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu či České televize. Dlužník bude muset exekutorovi písemně sdělit, že žádá o zahájení postupu podle pravidel milostivého léta. Bude moci požádat o sdělení výše dlužné částky, kterou má ještě uhradit. Exekutor bude muset odpovědět do 15 dnů. Při překročení této lhůty se dlužníkovi milostivé léto prodlouží. Paušální náhrada nákladů exekuce bude činit 1815 korun s daní z přidané hodnoty.
První milostivé léto se uskutečnilo od loňského 28. října do letošního 28. ledna. Exekuce se uzavřela, pokud dlužník zaplatil původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi. Penále, úroky a další poplatky se odpustily. Takto exekutoři podle podkladů k návrhu zákona zastavili zatím 42.000 exekucí. Podle Exekutorské komory mohli dlužníci akci využít u 1,3 milionu exekucí. Nyní půjde podle iniciátorů zákona o poslední šanci zbavit se tímto způsobem dluhů na řadu let.
Prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík již dříve uvedl, že milostivé léto mělo být původně mimořádné a ojedinělé a u toho mělo zůstat. „Opakování milostivého léta bereme jako rozhodnutí zákonodárců, nicméně takto bude ochota dlužníků platit dluhy čím dál menší,“ sdělil v tiskové zprávě. Pro exekutory bude opakování akce znamenat podle Mlynarčíka velkou administrativní zátěž, přičemž odměna neodpovídá platnému tarifu. „Opět chybí dobrovolnost na straně věřitele, zákon část jejich pohledávek jednoduše zrušil,“ dodal.
Exekutoři a autoři zákona z řad poslanců se letos na jaře nemohli shodnout na tom, kolika lidem vlastně první milostivé léto pomohlo. Podle Exekutorské komory se při akci exekuce zbavilo 15.000 lidí a exekutoři zastavili 42.000 případů. Dlužníkům byly odpuštěny penále, úroky a další platby za 1,55 miliardy korun. Zastavených 42.000 exekucí představovalo podle komory jen 3,2 procenta z 1,3 milionu případů, u kterých mohli dlužníci akci využít. Lidé uhradili původní dluh za 390 milionů korun.
Předseda poslanců KDU-ČSL a jeden ze spoluautorů akce Marek Výborný tehdy označil čísla předložená komorou za neúplná. Podle něj nepočítají s řadou řízení, jejichž ukončení ještě v té době, tedy na konci března, nebylo zanesené v evidenci. Výborný a opoziční poslanec Patrik Nacher (ANO) poukázali na rozpor mezi čísly komory a údaji, které zveřejnili velcí věřitelé jako Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nebo pražský dopravní podnik (DPP).
VZP získala v milostivém létě od dlužníků 212 milionů korun a odpustila penále 666 milionů korun. Do této doby dlužníkům u VZP skončilo přes 14.200 exekucí. Částky a počty nebyl ke konci dubna konečné, další případy se ještě vyřizovaly. Dopravní podnik pak k půli dubna uváděl 13.846 uzavřených exekucí. Dlužníci splatili 14,5 milionu korun, firma jim odpustila penále, úroky a další platby za zhruba 146 milionů korun. Komora však na svých údajích trvala.
Za úspěšnou akci označují milostivé léto organizace, které se zabývají mimo jiné pomocí lidem v dluhové pasti. V Česku bylo na konci loňska 4,43 milionu exekucí. Mělo je 698.000 dlužníků. Z nich téměř 230.000 mělo osm a více exekučních řízení.
