Komoru s klenoty Zemanovi lidé otevřeli už vloni v říjnu: v noci, tajně a bez klíčníků
Když před pár dny sedm klíčníků otevíralo Korunní komoru s korunovačními klenoty ve svatovítské katedrále, byly u toho kamery a fotografové. Zcela v utajení a v noci se však komora s klenoty otevřela už loni v polovině října. Prezidentská kancelář tehdy oslovila klíčníky až na poslední chvíli a ti za sebe poslali jen zástupce, což je v rozporu s protokolem. Hrad noční vyjmutí klenotů zdůvodňoval jejich nutným průzkumem a pořízením fotografií. Experti takový postup nechápou a kritizují porušení tradice.
Zatímco dnes média přinášejí živé vstupy z dlouhé fronty lidí čekajících na Pražském hradě na výstavu korunovačních klenotů, loni v říjnu se Korunní komora otevřela v noci a potají.
„Vyjmutí klenotů tehdy trvalo přibližně osm hodin. Bylo to od večera až do brzkých ranních hodin,“ popsal pro HlídacíPes.org říjnovou krajně nezvyklou akci ředitel odboru Kanceláře primátora hlavního města Prahy Jiří Hoskovec.
Právě on se neveřejného ceremoniálu účastnil co by zástupce primátora hlavního města, který je oficiálně jedním ze sedmi takzvaných klíčníků. Ti musí být podle protokolu a tradice osobně přítomni každému vyjmutí korunovačních klenotů.
Bez klíčníků, zvyklostem navzdory
„Klíčníci jsou hierarchické špičky zastupující politickou a církevní reprezentaci českého státu. Každý z nich je nazastupitelný. Právo otevření dveří Korunní komory by nikdy nemělo být delegováno,“ řekla ve vysílání ČT 24 historička Eva Doležalová z Historického ústavu Akademie věd ČR.
Jenže podzimního ceremoniálu se neúčastnil ani prezident, ani premiér, ani předseda Senátu, ani předsedkyně Poslanecké sněmovny, arcibiskup pražský a primas český nebo probošt Metropolitní kapituly u svatého Víta. Všichni za sebe poslali zástupce, což je podle Doležalové zcela v rozporu s tradicí ceremonie.
„Pana premiéra zastupoval bezpečnostní ředitel Úřadu vlády ČR Jan Čuřín,“ odpověděl na dotaz HlídacíPes.org mluvčí vlády Václav Smolka. Předseda Senátu Miloš Vystrčil neřekl, kdo se na ceremonii zúčastnil místo něj. „Vyjmutí klenotů probíhalo v neveřejném režimu, proto vás mohu odkázat pouze na tiskovou zprávu Kanceláře prezidenta republiky, která organizaci této záležitosti měla na starosti,“ napsala HlídacíPes.org tisková tajemnice Kanceláře Senátu Lada Faldynová.
Jenže ve zmiňované tiskové zprávě se o průběhu podzimního vyjmutí klenotů píše jen velmi stručně. Vyšla až začátkem prosince, tedy více než měsíc po utajené akci a hovoří jen o krátkodobém vyzvednutí klenotů na základě souhlasu prezidenta republiky, při kterém za přítomnosti zástupců klíčníků, proběhl „dlouhodobě plánovaný restaurátorský a vědecký průzkum českých korunovačních klenotů“.
Nerušit turisty v katedrále
Údajně „dlouhodobě plánovanou akci“ však prezidentův kancléř Vratislav Mynář oznámil držitelům klíčů od Korunní komory jen s velmi malým časovým předstihem.
„V pátek 7. října mi přišla pošta se vzkazem, že mám ve středu dorazit s klíčem. Žádné avízo této akce nebylo dáno předem,“ konstatuje pro HlídacíPes.org pražský primátor Zdeněk Hřib. Zástupce za sebe poslal proto, že měl už naplánován jiný program.
„Termín se mnou nebyl předem nijak konzultován, požadavek přišel na poslední chvíli. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky mě jako jednoho z držitelů klíčů nebo mého zplnomocněného zástupce pozval k technickému otevření Korunní komory a k vyjmutí korunovačních klenotů,“ popisuje Hřib s tím, že se ze strany Hradu zjevně předem počítalo s vysláním zástupce disponujícího klíčem a písemným pověřením.
„Průzkum klenotů“ se konal v noci a ve zvláštním režimu s ohledem na co nejmenší narušení turistického provozu katedrály sv. Víta – na dotaz redakce to řekl Vít Novák z tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky.
Hřib: „Binec prezidentské kanceláře“
Jak ale upozorňuje šperkař Jiří Belda, jehož rodina je již od 60. let minulého století jakýmsi neoficiálním garantem dobrého stavu českých korunovačních klenotů, za celé desítky let zatím k ničemu podobnému nedošlo. Zástupci rodiny byli dosud přítomni každému vyjmutí klenotů.
„Vědeckých průzkumů korunovačních klenotů se dělalo více, ale vždy to probíhalo během oficiálního vyjmutí klenotů, které se třeba uložily zpět o den později. Navíc byla k takovým průzkumům vždy přizvána širší odborná veřejnost. Problém nevidím v tom, že se dělal průzkum, ale proč v noci, tajně, bez přítomnosti klíčníků, kteří při takové akci mají povinnost být,“ podivuje se Jiří Belda, který sám na noční průzkum klenotů přizván nebyl.
Nestandardní připadalo zdůvodnění noční akce i primátorovi Zdeňku Hřibovi: „V té době nebylo vůbec avizováno, že se plánuje veřejné vystavení klenotů, a otevření bylo odůvodněno ‚technickou kontrolou‘, fotodokumentací a průzkumem křížku koruny přenosným rentgenovým spektrometrem. Přišlo mi ale velmi nestandardní, že prezidentská kancelář v tom má takový binec a posílá pozvánky klíčníkům na ‚technickou kontrolu‘ na poslední chvíli.“
Hledá se trn z Kristovy koruny
Jako jeden z hlavních důvodů podivné akce popisuje prezidentská kancelář pořízení nových fotografií klenotů a také rentgenový průzkum Svatováclavské koruny, v jejímž křížku by podle Víta Nováka mohl být uschován trn z koruny Ježíše Krista.
„Historicky poprvé bylo ověřováno, jakou vnitřní struktura má kříž na Svatováclavské koruně. Tedy, zda se uvnitř nachází schránka na trn z koruny Ježíše Krista. To se podařilo po dlouhých staletích prokázat,“ vysvětluje mluvčí Novák.
Jenže podle Jiřího Beldy se sice podařilo ověřit, že v kříži je dutina, ale nikoli to, že je v ní trn, protože rentgen nezaznamená organický materiál.
„Prokázali rentgenem, že je tam dutina. To bylo ovšem jasné celá léta z toho, jak je křížek vyroben. Navíc na koruně je od Karla IV. nápis, kde se říká, že je tam trn uschován, takže dutina tam být musí. Jestli je v ní trn, se ale přenosným rentgenem zjistit stejně nedá,“ říká Jiří Belda.
Což nakonec potvrzuje i Vít Novák. „Zařízení, které umí zjistit přítomnost organického materiálu, bohužel není mobilní, musel by se realizovat převoz koruny, což by mohlo být uskutečněno někdy v budoucnu,“ odhaduje.
Přínosem neobvyklého říjnového vyjmutí klenotů bylo podle něj i pořízení několika fotografií koruny. Odborná veřejnost včetně šperkaře Jiřího Beldy považuje přesto postup prezidentské kanceláře za podivný. Co konkrétně a proč se s vzácnými korunovačními klenoty za těchto okolností dělo, není zatím jasné.
„Poprvé za desítky let vyjmou klenoty tajně, v noci, bez klíčníků, aby udělali pár fotografií tři měsíce před tím, než klenoty stejně veřejně vystaví? Mně osobně to přijde zvláštní,“ shrnuje své pochyby Jiří Belda.
zdroj: HlídacíPes.org
